Jste zde

Slova potřebují ticho, jinak vadnou

2. Prosinec 2013 - 21:41

Ticho je pro mě stavem ze všech stavů tím nejdůležitějším a zároveň i nejvzácnějším. Ticho je totiž stavem velké a s ničím jiným nezaměnitelné možnosti otevřít se úplně jinému rozměru, než který známe z pozemské existence. Je to jediný stav, ve kterém člověk může slyšet jemné volání z nitra, které zve do světa splynutí a možnosti dotknout se, zakusit dokonalost. Ať už cestou meditace, modlitby nebo soustředěním na jiskru v sobě… je to stav, ve kterém se cítím ze všeho nejlíp, z něhož získám nejvíc energie i pro mé pozemské konání – práci a povinnosti, a ve kterém zažívám dokonalý klid. V jiném stavu než v tichu pro mě nedosažitelným. Advent je pro mě dobou čekání na ticho. A příležitosti ke ztišení. V tyto dny, i když je venku ošklivo, se vlastně cítím nejlíp v roce. Čím víc kolem mě roste vřava a šílení kolem vánočních příprav, tím jsem tišší. A to je vlastně i pro nás taková adventní zkouška. Sebrat v sobě sílu a vůli k tomu, ztišit se i té největší vřavě. Dnes už jsou i chvíle, kdy vnímám sama sebe jako pozorovatele okolního dění, vnitřně nepohnutá a zvláště klidná a jakoby spojená. Když se mi takto nedaří ve dnech neklidu a většího shonu propojit se do ticha, vždycky vím, že nastane noc, kdy se utiší i město a propojit se, se rázem zvýší. Proto je pro mě noc důležitější než den. Je to chvíle, kdy vím, že dostanu šanci na tiché volání odpověď (…) Daniela Drtinová, televizní moderátorka (KT 48.)

Sdílet na signálech