Jste zde

Světový den modlitby, zamyšlení a činů proti obchodu s lidmi

1. Únor 2015 - 11:45

V  rámci  roku  Zasvěceného  života  je  liturgická  památka  sv.  Josefiny  Bakhity  (8.  2.) světovým dnem modlitby, zamyšlení a činů proti obchodu s lidmi. Tato řeholnice pocházela ze  Súdánu  (1869)  a  zemřela v Itálii  (1947).  Její  život  byl  velmi  pohnutý,  protože  se  jako dítě  několikrát  stala  obětí  obchodu  s lidmi. Dokonce  zapomněla jméno,  které jí  dali  rodiče; Bakhita sice znamená „šťastná“, ale takto ji pojmenovali její únosci, kteří ji ponižovali a  způsobili jí  veliké  fyzické i mravní  utrpení.  Slušného zacházení  se jí  dostalo  od italského konzula, který z politických důvodů musel opustit Súdán. Bakhitě bylo dovoleno odcestovat s  ním  do  Itálie.  V  Itálii  se  9.  ledna  1890  stává  křesťankou  a  přijímá  jméno Josefina  a  8. prosince 1896 se zasvěcuje Bohu jako řeholnice.

Letos  připadá  8.  února  na  neděli. Chceme  se  připojit  k  modlitbám i  činům,  které  budou směřovat  k odstranění  obchodu  s  lidmi.  Papež  František  označuje  obchod  s  lidmi  za nejrozšířenější  otroctví  v 21. století,  za  zločin  proti  lidskosti,  za  ránu  na  těle  současného lidstva.  V  prosinci  2014  došlo  k podpisu Deklarace  náboženských  představitelů  proti modernímu  otroctví,  jejímiž  signatáři  jsou kromě katolické  církve  také  zástupci  hinduistů, buddhistů, židů, muslimů a anglikánů. Uvádíme text deklarace, který je převzatý z webových stránek vatikánského radia (http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=21164):

„My  signatáři jsme  se  zde  dnes  shromáždili  k této  historické iniciativě mající inspirovat duchovní a praktické konání všech náboženství světa a lidí dobré vůle, aby bylo do roku 2020 odstraněno moderní otroctví. V očích Božích je každá lidská bytost - ať dívka či chlapec, žena či muž  -  svobodnou  osobou, jíž je  určeno žít  v  rovnosti a  bratrství  pro  dobro  všech. Různé formy moderního  otroctví  jako  je  obchod  s  lidskými  bytostmi,  nucené  práce  a  prostituce, obchod s lidskými orgány a jakákoli praktika popírající základní pojmy rovnosti, svobody a stejné důstojnosti každé lidské bytosti, musejí být považovány za zločin proti lidskosti. Tady a dnes přijímáme společný závazek učinit uvnitř našich věřících obcí i mimo ně vše, co lze, aby se dostalo svobody tomu, kdo je obětí otroctví nebo obchodu s lidmi, a byla mu vrácena naděje v budoucnost. Dnes máme možnost, vědomí, moudrost, nové prostředky i technologie potřebné k dosažení tohoto lidského a morálního cíle.“

Na webových stránkách vatikánského radia je možné najít řadu souvisejících zpráv, které ukazují, jak je obchodování s lidmi rozšířené a velmi výnosné, ale také co podnikají misionáři pro prevenci a záchranu obětí apod. (např. zprávy z 12. 12. 2013, 5. 4. 2014, 10. 4. 2014, 12.  4.  2014,  21.  5.  2014).  Podle Mezinárodní  organizace  práce je  obětí této  kriminality  2,4 milionů lidí na celém světě a zločinci na nich každoročně inkasují 32 miliard dolarů.

V  této  souvislosti  je  potřeba  připomenout  také  poselství  papeže  Františka  k  letošnímu Světovému dni  míru,  kde  např.  v  závěrečné  části,  poté  co  připomněl  život  sv.  Josefiny Bakhity, píše:

„S takovouto perspektivou si přeji vyzvat všechny, aby každý podle své úlohy a specifické zodpovědnosti  vykonával  skutky  bratrství  vůči  těm,  kdo  jsou  drženi  ve  stavu  zotročení. Ptejme  se jako  společenství  nebo jako jednotlivci,  cítíme-li  nějakou  výzvu,  když  se  během svého všedního dne setkáme nebo máme co do činění s lidmi, kteří mohou být obětí obchodu s lidskými  bytostmi,  anebo  když  se  rozhodujeme  o  nákupu  výrobků,  které  by mohly  reálně pocházet  z  vykořisťování  druhých  lidí.  Někteří  z  nás,  buď  z  lhostejnosti,  nebo  proto,  že jsou  omezeni  každodenními  starostmi  či  ekonomickými  důvody,  zavřou  oči.  Jiní  se  však rozhodnou  vykonat  něco  pozitivního  a  zapojí  se  do  občanských  sdružení  nebo  budou konat  malé  každodenní  skutky  –  které  mají  velkou  hodnotu!  –  jako  je  prohodit  pár  slov, popřát  „dobrý  den“  nebo  se  usmát.  Nic  nás  to  nestojí,  ale  může  to  dodat  naději,  otevřít cestu a změnit život člověku, jenž žije v utajení, a také to změní i náš život ve vztahu k této skutečnosti.

Musíme  si  přiznat,  že  se  ocitáme  před  celosvětovým  jevem,  který  přesahuje  schopnosti jediného společenství  nebo  státu.  Pro jeho  odstranění je třeba  se  zmobilizovat  v  dimenzích, srovnatelných  se samotným takovýmto jevem. Z tohoto  důvodu  naléhavě  vyzývám  všechny muže a ženy dobré vůle a všechny, kdo – i na úrovni těch nejvyšších institucí – jsou blízkými nebo  vzdálenými  svědky  této  rány,  jíž je  současné  otroctví,  aby  se  nestávali  spoluvinnými za  toto  zlo  a  neodvraceli  svůj  zrak  od  utrpení bratří  a  sester  v  lidstvu,  zbavovaných  své svobody a důstojnosti, ale aby měli odvahu dotýkat se těla trpícího Krista (Evangelii gaudium, 24;  270).  On  se  zviditelňuje  skrze  bezpočetné  tváře  těch,  které sám  nazývá  „těmito mými nejmenšími bratry“ (Mt 25,40.45).

Víme, že Bůh se bude každého z nás ptát: „Co jsi udělal svému bratru?“  (srov. Gen 4,9-10) Globalizace lhostejnosti, která dnes zatěžuje životy tolika sester a bratří, vyžaduje od nás všech, abychom vytvářeli globalizaci solidarity a bratrství, která jim může navrátit naději a pomoci k tomu, aby se odvážně znovu vydali na cestu, vedoucí skrze problémy naší doby, a získali nové perspektivy, jež má v sobě Bůh a které vkládá do našich rukou.“

Jako první krok k uposlechnutí naléhavé papežovy výzvy chceme být neodbytní v modlitbě a  přednést Bohu  své  prosby za tyto trpící lidi i za ty,  kteří toto zlo  páchají. Proto  nabízíme několik  přímluv,  které  je  možné  zařadit  do  společné  či  soukromé  modlitby,  a  to  nejen 8.  února.  V  rámci  přípravy  na  Národní  eucharistický  kongres  bude  jistě  možné  věnovat patřičnou  pozornost  těmto  skutečnostem,  např.  v  tématech  eucharistie  a  společenství, eucharistie a solidarita, eucharistie a evangelizace.

Sdílet na signálech