Každý rok v polovině září prožíváme svátek Povýšení svatého kříže. Je to takový zvláštní svátek, který v sobě skrývá velké tajemství, tajemství Pána Boha k člověku, ke každému z nás.
Na druhou stranu všude, kam pohlédneme vidíme nějaký kříž: železné na věžích kostelů, žulové na rozcestích silnic, mramorové na hřbitovech, dřevěné na zdích našich domácností, zlaté a stříbrné na hrudi žen. Kam se podíváme, zahlédneme nějaký kříž. Opravdu neexistuje člověk, který by nepoznal kříž. Myslíte, že ho můžeme cítit i na zádech? Jistěže ANO, neboť každý z nás nosí neviditelný kříž, jeden ho má těžší, jiný lehčí, ale vždy tlačí… křížem jsou naše problémy, těžkosti, bolesti, neřešitelné krizové situace…
Jaký je pravý smysl kříže? Kříž je symbol našeho vykoupení, symbol vítězství lásky nad zlem, hříchem a smrtí. Proto je také blízko nás, našeho života. Proto má v dnešní době, v našem životě hodně různých jmen, např. rozpadající se manželství, vážná nemoc, problémy s dcerou, která odmítá všechno, co je náboženské, alkoholismus manžela, stáří a nemohoucnost, strach před budoucností, těžká zkouška ve škole, šikana, zlozvyky, péče o vážně nemocnou maminku, starost o děti, aby z nich něco dobrého vyrostlo, problémy v zaměstnání a spousta dalších.
Ježíš Kristus, Boží Syn, který na kříži zemřel, mu dal, nový smysl. Do tohoto času byl kříž nástrojem, na kterém umírali největší zločinci. Od Ježíšova ukřižování je každý kříž symbolem, znamením vítězství, nového života, symbolem lásky Boha k člověku. Proto se nemůžeme dívat na kříž bez Krista, stejně tak nemůžeme Ježíše oddělovat od kříže, kříž byl Ježíšův úděl, a stejně tak je i údělem každého křesťana nést a denně přijímat svůj kříž, obětovat se Bohu a pro bližní. Tím na sebe svoláváme Boží požehnání, protože křesťanský kříž je požehnaný, není ani potupou, hanbou, ani zátěží a neúnosným břemenem, ale je požehnáním, a čím více požehnání přijmeme do pozemského života, tím více se můžeme proměňovat, a také tím větší máme naději na vstup do života věčného, do Božího Království.
A na závěr jeden krátký příběh. Jeden člověk šel životem a nesl si na zádech svůj kříž. Cestou vedle něho šla s rozmanitými kříži spousta dalších lidí. Najednou si člověk začal stěžovat: "Pane, kříž je příliš dlouhý, dovol mi ho trochu zkrátit". Tak vzal pilku a uřezal. Za chvíli se mu zase zdálo, že už nemůže: "Pane, ten kříž je příliš těžký, dovol mi ho trochu zkrátit". A tak to šlo několikrát. Nakonec nezbyl velký kříž. Člověk došel až k velké propasti, za níž byl ráj. Rozhlédl se kolem sebe. Ostatní lidé pokládali své kříže na zem a po nich přecházeli propast do ráje. Jenže kříž tohoto člověka byl moc krátký. Nestačil na překlenutí propasti: "Pane, pomoz, můj kříž je příliš krátký" volal ten člověk...
Kéž i my pochopíme pravý význam kříže, abychom si jej zamilovali a vážili si ho jako nejcennějšího nástroje naší spásy.
S pozdravem a úctou,
P. Mariusz Leszko SAC
