Žijeme ve světě, který je často nastavený na úspěchy, popularitu a vzdělávání. Co chvíli slyšíme, co bychom měli dělat a jak bychom to měli dělat. Pravdou je, že ne vždy už máme na to sílu, trpělivost a čas. Život však znamená něco víc než jenom úspěch.
 
Náš život je darem, který jsme obdrželi od Boha, je jedinečný a nese s sebou obrovské poslání do tohoto světa. Dává nám někdy místo úspěchů a radostí i bolest, námahu, utrpení, slzy a nepochopení. Ale nezapomeňme! V Bohu má všechno svůj hluboký smysl! V Bohu i to nejtěžší a nejhorší se může stát prostředkem k novému začátku.
 
Věděl to moc dobře náš velký světec a mučedník, kníže Václav, kterého si připomínáme každoročně na podzim. Už od prvních roků života, jak čteme v jeho životopise, díky své babičce Ludmile a její velké zbožnosti, byl člověkem stále toužícím po nebi, moc si vážil Pána Boha, prohluboval svůj život přijímáním svátostí a modlitbou. Díky takovému postoji plného pokory se nestyděl vzít na sebe z lásky k Pánu Bohu povinnosti služebníků a dělníků. Když nastával čas žní, ubíral se na pole a vlastníma rukama požínal pšenici. Podporoval stavbu nových kostelů a také sám měl na těchto stavbách podíl. Byl příkladný v dodržovaní postů předepsaných církví, v kajícnosti a ve skromném způsobu života. Cvičil se často v hořkosladké poslušnosti, byl trpělivý, nebál se říkat pravdu. Měl soucit s každou lidskou bolestí, a když někdo onemocněl, navštěvoval ho se srdečnou pomocí. Vynikal čistotou mravů a ve stycích s lidmi byl prostý, upřímný, zdrženlivý a neobyčejně laskavý.
 
Papež Benedikt XVI. při návštěvě Česka v roce 2009 ve Staré Boleslavi 28. září o něm řekl: „Sv. Václav měl odvahu dát přednost království nebeskému před kouzlem pozemské moci. Jeho pohled se nikdy neodloučil od Ježíše Krista, který za nás trpěl a dál nám tak příklad, abychom šli v jeho šlépějích. Od Pána se naučil být milosrdný a prodchnut duchem evangelia dokázal odpustit i bratru, který usiloval o jeho život.“
 
Proto i my nikdy nezapomínejme, že máme v tomto světě obrovské poslání dané Pánem Bohem. Žijme tak, aby druzí z nás měli radost a získávali sílu k životu. Nezapomínejme na Boha, který je zdrojem veškerých darů a pomocí v každodenním životě. Nikdy není pozdě! Především se snažme každý den myslet na to, odkud jsme a kam směřujeme. „V činění dobra neustávejme“ – nám připomíná sv. Pavel. Zárukou je nám Pán Bůh a také náš velký světec a mučedník sv. Václav.
 
S pozdravem a úctou,
P. Mariusz Leszko, SAC