Historie  svátku sv. Marka

Tyto  prosebné  dny  pocházejí  ze  starokřesťanské  tradice  a  mají  svůj  hluboký teologický  smysl  i  v  našich časech. Slavení  svátku  sv.  Marka  máme  zaznamenáno  v  římské  liturgii  až  od  poloviny 11.  století, kdežto  prosebný  den  pochází  z  ještě  daleko  starší tradice.  Při  zařazení  sv.  Marka  do kalendáře  se  tento  světec  zároveň stal  také  patronem  zrna  i  polí. Tímto  tradičním  úkonem  „žehnání“  je  půda,  která  dává  úrodu  znovu požehnána  pro  tento  rok,  a  tak  každý,  kdo  pracuje  na  poli  či  na  zahrádce  dotýká  se posvěcené  země  z  níž  jsme  živeni  a  která  se  nám  stane  jednou  i  místem  odpočinku našeho  smrtelného  těla.  „Jako  semeno  kladené  do  úrodné  země,  které  povstane  a vydá  stonásobný  užitek,  tak  i  my  z  hrobu  vstaneme  a  náš  užitek  bude  veliký  –  což nás učí  sv.  Marek ve  svém  Evangeliu.  

 

BOŽÍ SLOVO

Žalm 104

Veleb, duše má, Hospodina!

Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký!

Velebností a vznešeností ses oděl,

světlem se halíš jako pláštěm.

Dáváš růst trávě pro dobytek,

bylinám užitečným člověku,

aby dobýval ze země chléb

i víno k radosti lidského srdce.

aby olejem rozjasnil tvář

a chléb, aby posílil srdce člověka.

Jak četná jsou tvá díla. Hospodine!

Všechno jsi moudře učinil,

země je plná tvého tvorstva.

Všichni čekají od tebe.

že jim dáš obživu v pravý čas.

Ty jim dáváš, a oni sbírají,

otvíráš ruku, a sytí se dobrými dary.

 

PROSBY  

Bůh náš nebeský Otec, se o nás stará, žehná zemi, aby přinášela bohatou úrodu, živí nás a chrání. Dávejme najevo, že o tuto jeho pomoc stojíme, a volejme: 

Prosíme tě, vyslyš nás.

Bože, ty do nás zaséváš semeno svého slova a zavlažuješ nás svou milostí,

  • dej ať přinášíme hojný užitek dobrých skutků. 

Tys náš učinil ratolestmi vinného kmene, kterým je Kristus

  • dej, ať ve spojení s ním věrně plníme tvou vůli. 

Ty naplňuješ zemi svým požehnáním a působíš, že setba klíčí, roste a dozrává ke žni,

  • dej, ať se na našich polích urodí, co potřebujeme k obživě. 

Ty rozmnožuješ obilné zrno vložené do země, abychom měli chléb pro denní obživu i pro slavení eucharistie,

  • nepřestávej nám dávat své dary, ať nám nikdy nechybí pokrm pro život pozemský ani pro život věčný. 

Ty živíš nebeské ptactvo a staráš se o polní květ,

  • nauč nás důvěřovat v tvou otcovskou dobrotu, abychom nepečovali úzkostlivě o to, co budeme jíst a do čeho se budeme oblékat, ale hledali nejprve tvé království a tvou spravedlnost. 

MODLITBA OTČE NÁŠ …..

 

Bože, náš nebeský Otče,

tys přikázal člověku,

aby obdělával zemi a pečoval o ni;

žehnej naší práci, ať přináší užitek,

zažeň škodlivé bouře a krupobití, 

a dej nám hojnou úrodu a bohatou sklizeň. 

 

Bože, tys už při stvoření světa rozhodl,

aby země vydala zeleň

a plodiny nejrůznějšího druhu,

ty poskytuješ semeno k setí i úrodu.

 

Dej, ať lidská práce

provázena tvým štědrým požehnáním

přináší bohaté ovoce

a tvůj lid ať tě už tady i na věčnosti

bez ustání chválí za to,

že ho zahrnuješ množstvím svých darů.

 

Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. 

Všichni odpovědí:

Amen. 

 

POŽEHNÁNÍ

Každý sám sebe žehná křížem a nejstarší říká:

Bůh, zdroj všeho dobra,

ať dá zdar práci našich rukou,

a ať nám žehná,

abychom se radovali z jeho darů

a bez přestání ho chválili. 

Odpověď: Amen.

 

Na závěr pobožnosti: Pokropení svěcenou vodou