Jsou různé kříže. Nejčastěji je potkáváme u silnic, na věži kostelů, nebo na hřbitovech. Jsou dřevěné, kovové a někdy i kamenné. Ale s křížem se často spojuje i to, co je pro člověka těžké, náročné nebo nepochopitelné, něco, co mu dělá problémy, s čím neví jak má zacházet. Křížem může být nemoc, problémy ve vztazích, nepříznivé počasí, záplavy, zranění druhým člověkem, práce, nečekaná manželská zrada, problémy s dítětem ve výchově, různé závislosti a spousta dalšího. 

Jak se chovat, když se k nám nastěhuje a stane se součástí našeho života? 

Nejlepší je ho přijmout, nestavět se proti němu, protože nic nás tak hluboce nespojuje se samotným Ježíšem, jako právě kříž.

V jedné ze svých promluv papež František zdůraznil: Ježíš se svým křížem kráčí po našich cestách a bere na sebe naše obavy, naše problémy, naše utrpení, i ta nejhlubší. Ježíš přijímá toto všechno s otevřenou náručí, nese na svých ramenou naše kříže a říká nám: „Odvahu! Svůj kříž neneseš sám! Já ho nesu s tebou. Já jsem zvítězil nad smrtí a přišel jsem proto, abych ti dal naději a život (srov. Jan 3, 16).“

Často toužíme po životě, který je snadný nebo ve kterém máme všechno pod kontrolou. Ale takový život nás neučiní lepšími, opravdově vnitřně šťastnými a spokojenými, neposune nás dál a nepřiblíží do nebe. 

Jeden člověk šel životem a nesl si na zádech svůj kříž. Cestou vedle něho šla s rozmanitými kříži spousta dalších lidí. Najednou si člověk začal stěžovat: "Pane, kříž je příliš dlouhý, dovol mi ho trochu zkrátit". Tak vzal pilku a uřezal. Za chvíli se mu zase zdálo, že už nemůže: "Pane, ten kříž je příliš těžký, dovol mi ho trochu zkrátit". A tak to šlo několikrát. Nakonec nezbyl velký kříž. Člověk došel až k velké propasti, za níž byl ráj. Rozhlédl se kolem sebe. Ostatní lidé pokládali své kříže na zem a po nich přecházeli propast do ráje. Jenže kříž tohoto člověka byl moc krátký. Nestačil na překlenutí propasti: "Pane, pomoz, můj kříž je příliš krátký" volal ten člověk...

Kéž i my pochopíme pravý význam kříže tak, abychom si jej zamilovali a vážili si ho jako nejcennějšího pokladu.

Kříž má význačné místo v tomto světě. Má být povýšený nad všechno ostatní, protože skrze něho nám přišla spása, vítězství Boha nad smrtí, zlem a satanem. Kříž je to znamení, které by mělo být natrvalo v našich příbytcích, ale i v našich srdcích. A když sami prožíváme svůj vlastní kříž, měli bychom se snažit nést ho tak odevzdaně, jako Kristus ten svůj a vědět hluboko uvnitř sebe, že On nám ho vždy pomáhá nést.